Oblast Pálavy nabízí nepřeberné množství archeologických lokalit z různých období, historických i prehistorických. Pomineme-li známou Věstonickou Venuši, tak výsadní postavení mezi nimi však patří památkám z doby římské, jejichž množství a význam dalece přesahují hranice naší země. Budeme-li postupovat chronologicky a postupně sledovat běh času, narazíme nejprve na germánské osídlení, které dokumentují nálezy hrobů s bohatou bronzou výbavou nedaleko tehdejšího řečiště Dyje, která se necelou míli východně stýkala se Svratkou.

Druhé století znamenalo pro okolí Pálavských vrchů časy nepokojů. Někdy v jeho průběhu se zde usadilo germánské obyvatelstvo, po kterém zůstalo rozsáhlé sídliště a též zde tábořily římské legie. Archeologický výzkum odhalil pozůstatky minimálně pěti římských polních táborů. Jeden z nich snad dokonce náleží době císaře Augusta, což by mohlo dokládat vojenskou kampaň proti Marobudovi v roce 6 n.l. Poněkud děsivým dokladem událostí, které se zde kdysi odehrály, je množství zvířecích a lidských koster uvnitř příkopu tábora legionářů. Šlo celkem o 32 lidí a převažovaly mladé ženy. Mnohé skelety navíc nesly stopy brutálního usmrcení, jako např. useknutí hlavy.

Přítomnost takového nakupení římských pochodových táborů je nepochybně spojena s jednotlivými kampaněmi tzv.markomanských válek (166-181 n.l.) se svébskými kmeny. Po letech válčení na území provincií se císaři Marku Aureliovi (císařem 161-180 n.l.) podařilo vytlačit Germány zpět mimo říši a zahájit odvetná tažení do Svobodné Germánie. Císařovy plány na ustanovení provincie Markomanie předčasně zhatila jeho smrt roku 180 ve Vindoboně (dnešní Vídeň). Jeho syn Commodus nebyl dost silný, aby pokračoval v jeho šlépějích a válku zakončil tzv.Commodovým mírem roku 181.

Válka na cizím území vyžaduje zřízení opěrných bodů – komunikačních uzlů a velitelství. Jedním z nich byl bezpochyby komplex staveb u Mušova na kopci zvaném "Burgstall". Nacházel se na vyvýšenině poblíž soutoku Jihlavy se Svratkou a byl vzdálen asi 80 km od Vindobony. Byly tu odkryty pozůstatky dvou zděných staveb – velitelská budova (praetorium) a lázně (balneum). Obsahovaly podpodlažní topení (hypocaustum) a vodovod, stěny byly omítnuty barevnými omítkami. Nalezeno bylo množství cihel, některé s kolky X.legie. Komplex byl obehnán hrotitým příkopem a valem dřevěné konstrukce.

To, že měly tyto stavby hlavně vojenský charakter dokládá množství nalezené výstroje a výzbroje římské armády – hroty kopí, trojbřité šipky, kování pochev mečů, bronzové, železné a stříbrné šupiny z několika pancířů, železné cvočky z římské boty (caliga), kování opasků a řemení a zlomky přileb. Obzvláště zajímavý je nález ozdobné bronzové faléry (významného římského vyznamenání), velká část stříbrného šupinového pancíře a unikátní spínací destička slavnostního šupinového pancíře (lorica squamata) jezdce X.legie.

Málokdo z projíždějících okolo Mušovských jezer si vybaví, že právě minul jediné pozůstatky antické kultury na našem území a to ne ledajaké. Poslední výzkumy ukazují, že tzv. "Mušovská stanice" byla základem centra nové římské provincie Markomania, tedy jakýmsi hlavním městem. Nedaleko za Dunajem by mu pak byla konkurencí jen Vindobona (Vídeň) a dnešní ruiny města Carnuntum, na východ od Vídně.